

Utrhl jsem květinu, zvadla mi. Chytil jsem motýla, zemřel. Až pak jsem pochopil, že krásy je třeba dotýkat se srdcem.
Rozdíl mezi archeology a kosmetiky je v tom, že ti první starožitnosti vyhrabávají a ti druzí je zasypávají.
Krása je znak relativní. Je v oku toho, kdo ji vnímá.
Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.
Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné.
Pohled na to, co je v přírodě a umění krásné, vzbudí vzpomínky na ty, které milujeme.
Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je žena a růže.
Všechno má svou krásu, ale ne každý ji vidí.
Krása je pomíjivá, ošklivost věčná.
Krása je moc, kterou žena okouzluje milence, a děsí manžela.
Šťastní lidé, kteří dovedou vidět krásu v místech všedních, kde jiní nevidí nic Všechno je krásné, důležité je jen umět to vystihnout.
Všechna rozmanitost, všechen půvab, všechna krása života se skládá ze stínů a světla.
Věci získávají svou pravou krásu teprve vztahem k našemu životu. Tím jak se splétají do vzpomínek, spojují se v jeden celek s prožitou radostí, úzkostí, tím, jak se stávají rámcem nebo kořením života.
Krásu lidských očí nesmíme hledat v jejich barvě, ale v tom, čí jsou.