
Osamělost
15. ledna 2009 v 17:18 | Lucia | About me
Komentáře
hm ..mnoo slová zo srdca...každý máme také pocity a mno ano sú aj také chvíle kedy sú ovela intenzívnejšie....vravela si, že sa niekde stala chyba--ja jedinú len vidím vtedy, ked človek myslí viac na seba aa má priatelov lebo vdaka nim im mu JEMU je dobre..aa neviem nemôžem hovorit teraz konkrétne o tebe, len čo som si to prečítala ma toto napadlo...boo ja mám tiež takého kamaráta aa presne mám chut sa od neho odvárit, lebo sa stal z neho velký egoista..riadne že?--môj kamarát aa nechám ho vo svete len tak...chcela by som mu pomôct, ale bohužial mám tet svého aa aa ale verím, že sa naše cesty opet nejak dajú bližšie tak ako tie tvoje...bude všetko dobré uvidíš...teraz skús radšej mysliet na niekoho iného..--akús niekoho potešit, to moc pomáha zabúdat na seba a svoje problémy....určite ti bude líp=)
Rozhodně to nejsem já, kdo se uzavírá před světem a lidmi kolem sebe. Ale jsou to právě ti ostatní, kteří pro mě z nepochopitelných důvodů ztratili jakýkoliv zájem o kontakt, či alespon pokus o udržení vztahu...není to jednoduché denně vídat takové lidi, a vědět, že jsem pro to udělala maximum abych se to pokusila zachránit... Vím to, ale mrzí mě to, jen mě mrzí, že jsem ztratila lidi, na kterých mi záleželo a měla jsem je opravdu moc ráda.
myslím, že přesně tohle chápu, znám. asi tři kamarádi po sobě zminimalizovali kontakt se mnou - v momentě, kdy si našli slečny. to je pochopitelné, ale stejně to hodně mrzí... nevím jestli se to dá nějak řešit. já se vždycky, když mi to přijde líto, ohlédnu na ty uplynulé roky, kdy jsem s nimi trávil čas, a říkám si "stálo to za to".
dřív nebo později přidjou další lidé a bude to jiné, ale určitě ne jen horší...
nevím, kdo jsou ti, o kterých mluvíš, ale... určitě nejsou jediní na světě. život je proud, proud, který všechno dobré i špatné časem odplaví, lidé přicházejí a odcházejí. nikdy nevíš, co (a kdo) tě čeká za rohem, nebo za dvěma, třemi rohy... byl by nesmysl říkat ti, že všechno bude dobré. ale většina z toho určitě časem být může...
(napadá mě... tak obecně, neuzavíráš se tak trochu ostatním? protože oni většinou nevidí ty skutečné příčiny, vysvětlí si to, že už nemáš takový zájem o kontakt s nimi... jenom hádám, je to možnost...)
pokud cítíš, že tě zradili... odpusť jim a jdi dál, nesnaž se vydržet, ale žij...
přeju ti hodně síly, ať už se pustíš do čehokoliv.
(p.s. budeš-li mi odpovídat, prosím raději na mail - stíhám kontrolovat nové články, ne však komentáře)