close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Víš, co je smutek? Sedět sám v pokoji a čekat na někoho, kdo už nepřijde."

Propast

22. ledna 2007 v 17:29 | Lucia |  Myšlenky a pocity
Vše kolem mě je tiché, neměnné...připadá mi, že se čas dočista zastavil...necítím vůbec nic, jenom prázdno...jakoby má duše byla hluboká propast a já stále padala na dno...na dno, které nikde není...na dno, které nekončí...cítím se jako Alenka v říši Divů, která padala stále dolů, a dolů....ale nakonec jednou dopadla...do země snů...do země tajných přání...potkala tam bytosti, se kterými se stali přáteli na život a smrt...

Avšak já jen padám a pomalu přestávám doufat, že nějaké dno, nějaký konec existuje...má víra je oslabena tou propastí mezi mnou a světem...vlastně vůbec světu kolem sebe nerozumím, nevím jaký je...co ho dělá tak krásným, ale přesto nebezpečným...svět kolem mě je jako zakázané ovoce...moc bych ho chtěla poznat, ale bojím se udělat ten krůček kupředu...jsem uprostřed všeho dění, ale mám tmavou pásku přes oči...vidím kolem sebe samou tmu...všechno je zakryté v závoji tajemství a spletené provázkami osudu, který si s námi všemi pouze hraje...hraje hru, kterou sám ovládá, a má nad ní téměř plnou moc...

Stojím sama na okraji propasti a přemýšlím, zda-li by nebylo nejlepší rovnou skočit, a zapomenout na všechno kolem...cítit volnost...svobodu...Jsem, nebo bych spíše měla být ráda za každou chvíli, co jsme spolu...a ne dokola přemýšlet o životě...vím, jak moc Tě tohle všechno ubíjí a ničí, ale asi to už nedokážu změnit...budeš se ptát proč? Ale ani já sama to nedokážu vysvětlit a nikdo to asi nepochopí...připadá mi, jako by ve mě všechno to krásné umřelo...všechna láska, nejen k životu samotnému, ale i k lidem zmizela...a všechno zůstalo prázdné a opuštěné...jako zřízenina stojící na okraji propasti...tak nekonečná, ale přesto zapomenutá a lidmi odsouzená...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 23. ledna 2007 v 15:52 | Reagovat

co je zapomenuto, lze najít, co je opuštěno, lze opět obydlit, co je zhroucené, lze opravit..

2 Lucia Lucia | 23. ledna 2007 v 19:58 | Reagovat

to je moc hezké...vím, že vždy lze všechno opravit a udělat znova...ale je těžké se k tomu odhodlat a njít tu sílu na změnu, která není snadná...

3 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 24. ledna 2007 v 18:20 | Reagovat

to nepochybně. ale říkal nám někdo, že bude život snadný a jednoduchý?

4 Lucia Lucia | 24. ledna 2007 v 19:43 | Reagovat

Obávám se, že nás na to nikdo nepřipravil, že to nebude lehký...spíš děsivý...a dost složitý...ale tak s tim se asi budeme muset smířit...

5 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 25. ledna 2007 v 17:17 | Reagovat

přesně tak.. a povstat a hrdě snášet rány osudu. a třeba unaveným, ale rozhodným krokem jít za štěstím..

6 Lucia Lucia | 25. ledna 2007 v 20:19 | Reagovat

jen doufat, že nás to neskolí, a že to sami zvládneme...důležitá je víra a naděje...že vše bude jednou dobré...

7 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 26. ledna 2007 v 14:53 | Reagovat

mluvíš mi z duše.. ale kdo říká, že to musíme zvládat sami? i v tomhle světě pořád ještě existují pomocné ruce..

8 Lucia Lucia | 26. ledna 2007 v 16:43 | Reagovat

Existují, ale je jich tak strašně málo, že na to úplně zapomínáme a neuvědomujeme si to...ale myslím, že v dnešním světě je čím dál více egoistů, kteří se starají jenom o sobe...a to je podle mě dost špatný...přece jsme byli stvořeni k lásce, pomoci přátelům...a ne k nenávisti a bezohlednosti...

9 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 27. ledna 2007 v 20:05 | Reagovat

je jich málo, ale pořád ještě jsou! a na nich záleží, k čertu se zbytkem světa! pro těch pár stojí za to žít.

10 Lucia Lucia | 28. ledna 2007 v 14:01 | Reagovat

Možná má cenu žít pro ně...ale musíš hlavně ty sám chtít žít..ne kvůli nim, ale především kvůli sobě...a to je těžká volba...

11 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 28. ledna 2007 v 21:10 | Reagovat

skrze ně můžeš hledat další smysl vlastního bytí.. hledat další lidi.. někomu můžeš být světem, a to není dobré ničit..

12 Lucia Lucia | 30. ledna 2007 v 20:48 | Reagovat

Pro svět neznamenáš nic, ale pro někoho můžeš být sám celým světem..ale to je poněkud děsivé, řekla bych...spíše bys měl ale hledat smysl přes sebe...nikoli jiné...

13 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 31. ledna 2007 v 14:14 | Reagovat

nakonec ano, ale tuhle cestu musí člověk podniknout postupně.. a věz, že trvá dlouho, vnitřní klid a pocit naplnění je vlastně až cílem. myslím, že většinu života jsou pro člověka důležití právě jiní lidé..

14 Lucia Lucia | 1. února 2007 v 14:59 | Reagovat

Jous důležití, to samozřejmě...ale neměli by být tím hlavním..hlavní bych měla být já sama...mám se rozhodovat a dělat to, co já chci...kvůli sama sobě samotné..ne kvůli ostatním...

15 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 1. února 2007 v 15:17 | Reagovat

a co tedy chceš ty?

16 Lucia Lucia | 6. února 2007 v 20:21 | Reagovat

chci být sama sebou..vždy a všude...a ne se přetvařovat..škola, profesoři, rodina...život je jako divadlo...každý z nás hrajeme..

17 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 7. února 2007 v 19:07 | Reagovat

ne vždy musí být život divadlem.. ano, někdy je třeba skrývat své pocity a předstírat úsměv, když to vevnitř tak strašně bolí.. osobně to ale řeším tak, že o čem nechci, o tom nemluvím vůbec. a nikdo se pak neptá. a když už mluvím, jsem upřímný. daní za toto je určitá osamělost, kdy se člověk může otevřít jen těm skutečně chápajícím...

18 Lucia Lucia | 8. února 2007 v 19:22 | Reagovat

Ale ne všichni lidé snesou upřímnost a už vůbec ne pravdu od přátel..takže si raději vybírají falešné přátelé, které je ale mají navenek rádi...a tobě nezbývá nic jiného než být osamocen...

19 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 9. února 2007 v 15:31 | Reagovat

ne všichni snesou upřímnost - tou větou sama říkáš, že ale i takoví existují. sice jich není málo a najít mezi nimi přátele je proto težší, ale ne nemožné. a s tou většinou se můžeš buď vůbec nebavit nebo nečekat od případných vztahů a známostí žádnou hloubku, žádnou perspektivu - zde v nic nedoufat a nedělat si naděje. nakonec najdeš pár přátel nebo alespoň jednoho člověka, kterému budeš moct říct úplně vše, co si myslíš, a který tě bude brát takovou, jaká jsi, nebo alespoň tolerovat - přinejmenším proto, že i on hledá a třeba také potřebuje toleranci ostatních.

20 Lucia Lucia | 10. února 2007 v 12:55 | Reagovat

Ale tak jsou okamžiky, kdy se s těmi lidmi musíš bavit, a vyjít s nima..ikdyž je to proti Tobě...upřímnost snese málo kdo...ale když jsi upřímný ve všech směrech, tak to začne i těm málo brzo vadit...

21 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 12. února 2007 v 9:59 | Reagovat

ne.. skutečně lze najít lidi, kteří tvou upřímnost snesou, dokud je spojena se slušností a tolerancí. a u těch ostatních.. nevím, osobně to řeším tak, že se s nimi bavím co nejméně a ne o věcech, které by je mohly provokovat. nic nepředstírám, jen to s nimi neřeším. sice mám například ve třídě pověst podivína, ale s většinou lidí dokážu většinu času vycházet..

22 Lucia Lucia | 16. února 2007 v 17:10 | Reagovat

Dokážu s lidmi vycházet, ale za jakou cenu..když prostě vím, že mě někteří lidé nemusí, tak se s nimi snažím nebavit...a nejraději bych jim všechnu pravdu řekla do očí..ale to není v rámci dnešní společnosti vhodné...trocha diplomaci je tedy na místě...ale bavit se s nimi..je to nejhorší co jde...je to divadlo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama