close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
"Víš, co je smutek? Sedět sám v pokoji a čekat na někoho, kdo už nepřijde."

Let

27. ledna 2007 v 14:15 | Lucia |  Myšlenky a pocity
Včera mě něco napadlo...snad už možná vím, jak se cítím...na čem jsem...ale zjištění bývá mnohdy děsivější, než samotná nevědomost...teď opravdu nevím, co by bylo lepší...Připadám si jako cestující v letadle...nastoupíte, ale nemáte možnost dříve vystoupit, než bude po všem...než se dostanete na úplný konec Vaší cesty...nevíte, co Vás po celou dobu letu čeká...co všechno se může stát?

Zrození si můžeme představit jako samotný nástup do letadla...celý náš další život je let...a záleží v podstatě na nás, jaký si ho uděláme...někdo nevydrží až do konce, a předčasně vystoupí...ať už z vlastní vůle či nikoli...smrt si přece nevybírá...život je jako let...někdy obtížný a zrádný, jindy klidný a bezpečný...ale nikdy nemůžeme sami vědět, kdy se něco přihodí...kdy letadlo začne padat...a víme, že se blíží náš konec...ať už konec jedné životní etapy, vztahu nebo života samotného...

Letím, ale zárověň padám...celý svůj život jsem letěla tak nějak pořád stejně...nic moc se toho nestalo...byly dny, které byly smutné, nebo naopak veselé..dny, kdy už jsem tu nechtěla dál být...ale také dny, které nikdy neměly skončit...dny plné lásky a pohody...ale nic netrvá věčně...a my sami to nemůžeme nijak ovlivnit...

Mé letadlo začalo padat...padá nezvratnou rychlostí...a já jsem uvnitř, a nemůžu ven...padá a já vím, že se blíží konec...konec jednoho příběhu...jednoho života...mám strach...bojím se toho, co bude až spadnu...toho, co bude potom...toho, jestli budu mít chuť ještě žít...nebo to všechno ukončím..."nebojím se smrti, ani toho co bude dál...ale bojím se zítřka."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 27. ledna 2007 v 19:59 | Reagovat

ve dvou se pád mění v let.. a dokud nezasáhneš zemi, pořád můžeš doufat, že turbína či vrtule letadla znovu naskočí a ty budeš moct vyrovnat výšku! THERE IS TOO MUCH BEAUTY TO QUIT!!

2 Lucia Lucia | 28. ledna 2007 v 13:52 | Reagovat

Nevim, spíš citím, že sám člověk letí...ale když je s někým tak si nemůže být jist ničím...jenom pádem, který dříve nebo později přijde...

Všechno krásné jednou končí...a čím více budeš milovat, tím to bude pak horší a bolestnější...tím víc pocítíš pád na zem...nic přece netrvá věčně...

3 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 28. ledna 2007 v 21:09 | Reagovat

jak říkáš, člověk si nemůže být jist ničím.. ano, pády přichází častěji než stoupání do výšin, ale pořád se to ještě vyplatí, má to cenu se snažit, už jen pro tu nepatrnou šanci, že jednou nasedneš do rakety, která se dokáže vymanit z přitažlivosti...

4 Lucia Lucia | 30. ledna 2007 v 20:46 | Reagovat

To je hezký, ale nevim jak moc reálný...pád máš vždycky jistý...zato letem si nemůžeš být jist nikdy...nevíš, co se tam ve vzduchu může stát..nemáš totiž sám nad sebou plnou kontrolu, jako v životě..jakoby ho řídit někdo jiný...

5 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 31. ledna 2007 v 14:07 | Reagovat

ano, máš naprostou pravdu, ale dokud je tu byť jen sebemenší šance, má to všechno smysl. přinejhorším se budeš moct na konci obrátit a říct si, že jsi sice nedosáhla všech vytoužených cílů, ale přesto máš za sebou plný život. a v takovém jsou vždycky alespoň malé kousky štěstí, které dohromady tvoří nádhernou mozaiku..

6 Lucia Lucia | 1. února 2007 v 14:57 | Reagovat

Mále kousky štěstí, které sice jsou, ale které dohromady tvoří více střepů, než radosti...cíle, které nejsou splněné a vytoužené sny nedokončené...jsou jako vůbec nezačaté...jen v našich myslích přetrvávají...

7 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 1. února 2007 v 15:01 | Reagovat

není mysl to, co se počítá?

8 Lucia Lucia | 6. února 2007 v 20:17 | Reagovat

Mysl...je to naše vnitřní já...naše sny, obavy, přání...ale také zklamání...vše co sse děje kolem nás...naše pocity...

9 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 7. února 2007 v 19:03 | Reagovat

ano, ale mysl lze ovládat, zklamání přeměnit v novou naději.. nejde to lehko, ale jde to, je potřeba věřit, že to jde..

10 Lucia Lucia | 8. února 2007 v 19:19 | Reagovat

Já vím, všechno je o víře...ale ne vždy víra přetrvává...nakonec i poslední naděje tě opustí...

11 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 9. února 2007 v 15:27 | Reagovat

žádná naděje nemusí být poslední a i když oblohu často zakryjí temná mračna, pořád přeci VÍŠ, že tam to slunce je a že jednou zákonitě vyjde. - navíc, to je síla člověka, že může překonávat těžkosti nejen srdcem, s pomocí naděje a víry a dalších pocitů, ale i čistou logikou. je dobré naučit se toto oddělit..

12 Lucia Lucia | 10. února 2007 v 12:44 | Reagovat

Vím, že slunce tam je stále...ale také vím, že když přijde noc...slunce zmizí..a ty doufáš, že se jednou zase objeví, ale co když tomu tak nebude...

13 jmeno-neni-dulezite (KZS) jmeno-neni-dulezite (KZS) | Web | 12. února 2007 v 10:00 | Reagovat

otáčení planety nikdo nezastaví a temná mračna nevydrží navěky..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama