Všichni známe pořekadlo "Lucie, noci upije a dne nepřidá.", ale tím to v našich zeměpisných šířkách končí. Jinak je tomu na severu, ve Skandinávii. Konkrétně ve Švédsku všichni Lucii slaví s náležitou pompou jako nositelku světla uprostřed zimy. Svátek připadá na 13. prosince, noc Lucie byla dle juliánského kalendáře nejdelší nocí v roce.
Lucii představuje dívka nebo žena s korunou vytvořenou ze svící. Luciina družina oblečená v bílých sukních (včetně chlapců) nese hvězdy na hůlkách nebo lucerny. Tradice velí, že Lucie nosí "světlo ve svých vlasech". Kdysi to znamenalo nosit korunu z pravých svíček, doba naštěstí pokročila, pach opálených vlasů zmizel a dnes jsou všechny svíce na baterie. Dle tradice je Lucie dívka s blond vlasy, ale její moderní verze povoluje velkou svobodu, Lucií se už několikrát stala dívka s tmavou barvou pleti.
Moderní tradice průvodu Lucie se datuje od roku 1927, kdy jedny noviny ve Stockholmu vyhlásily volbu Lucie pro tento rok. Tradice se pak šířila do regionálních novin po celém Švédsku. Volba Lucie je velmi významná a podobá se volbě miss, tedy nejkrásnější dívky. Lucie z jednotlivých vesniček a měst postupují do celostátního kola, kde je vyhlášena nejkrásnější z nich, která 13. prosince slavnostně objede město na voze taženém koňmi, aby roznesla světlo do obchodů s jídlem, továren, hospiců a nemocnic.
Lucie je mystickou postavou nositelky světla, při jejím pochodu zní písně, které znají všichni Švédové zpaměti, zpívající o vše obklopující tmě a o té, která přijde a přinese rozsvícenou svíci, o sv. Lucii. Písně o Lucii zní od samého rána z rádií a linou se ze škol.
Svátek je velmi populární i mezi studenty, protože mají důvod, proč uspořádat party noc před 13. prosincem. Vedle svátku rovnodennosti (Midsummer), je oslava sv. Lucie ve Švédsku nejvýznamnější svátek, a to pro své jasné poselství života pro dřívejší obyvatele venkova: světlo přinášející do tmy, teplo do zimy. Na stole nesmí v tuto dobu chybět zázvorový likér a sladké šafránové uzly, kterých se tento den sní desítky. Bohatě se zapíjejí gloeggem (vínem svařeným s několika druhy koření, jako je hřebíček, kardamom a skořice.).
