
Nenávist...krásné slovo, které vystihuje snad úplně všechno...víc bych snad ani dodávat nemusela...každý, kdo pociťuje nenávist nemusí nic vysvětlovat...prostě je to tak, a Vy se s tím budete muset smířit...nic jiného Vám stejně nezbývá...Nenávidím tento svět, ale zároveň by bez něj nedokážu představit život....
Ale proč nenávidíte? Někdo Vás zklamal, nebo snad Vám natolik ublížili, že už je nemůžete ani vystát? Nenávidíte z hlouby duše...nejraději byste je vymazali ze svého života...ale ne vždy tam můžete činit...co když je ten dotyčný někdo, s kým se denně musíte vídat, jste s nim ať chcete či nikoliv v kontaktu...co pak? Jaká je možnost? Myslím, a troufám si tvrdit, že asi žádná neexistuje...možná odjet pryč, od všech...ale to je jenom krátkodobé řešení, zda-li teda vůbec je...
Proto se ptám, co dělat, když z celého svého srdce nenávidíte? V hlavě vás napadá mnoho možností, jak se dál netrápit, ale žádné není natolik reálné, aby jste ho mohli uskutečnit...Ale přece kdybych milovala své nepřátelé, nevydávala bych se jim na milost? Nebyla bych snad pro ně jenom další snadnou kořistí, kterou můžou kdykoliv budou chtít zničit? Nevím, jak se tedy k některým chovat, co dělat...zda něco můžu vůbec učinit ve svůj prospěch....
Proto se ptám, co dělat, když z celého svého srdce nenávidíte? V hlavě vás napadá mnoho možností, jak se dál netrápit, ale žádné není natolik reálné, aby jste ho mohli uskutečnit...Ale přece kdybych milovala své nepřátelé, nevydávala bych se jim na milost? Nebyla bych snad pro ně jenom další snadnou kořistí, kterou můžou kdykoliv budou chtít zničit? Nevím, jak se tedy k některým chovat, co dělat...zda něco můžu vůbec učinit ve svůj prospěch....